Rakovina lymfatických uzlin: příznaky, jak ji poznat a kdy jít k lékaři

Bulka pod kůží dokáže vyděsit. Většinou jde jen o reakci na infekci, obzvlášť po rýmě, škrábnutí kočky nebo po očkování. Ale jak poznat, kdy zvětšená uzlina může ukazovat na rakovina lymfatických uzlin (lymfom) a kdy je to „jen“ běžný zánět? Bez paniky, ale s respektem k signálům těla. Tohle je průvodce, který vám pomůže rozlišit typické projevy, rozhodnout se, kdy navštívit lékaře, a co čekat dál.

Jsem z Ostravy a běžím se psem Maxem skoro denně kolem vody. Po zimní viróze mi zůstala malá boulička na krku. Týdny jsem ji sledoval, zapisoval si velikost, a když nepolevovala, šel jsem na ultrazvuk. Byl to reaktivní uzlík a uklidněno. Tenhle režim „podívej, zapiš, jednej“ doporučuji i vám.

• Typické varovné znaky lymfomu: nebolestivé zvětšené uzliny (krk, podpaží, třísla), noční pocení, nevysvětlitelná horečka, úbytek hmotnosti, únava, svědění, přetrvávající kašel nebo tlak na hrudi.
• Kdy vyčkávat: uzlina po infekci, která bolí na dotek a zmenšuje se do 2-4 týdnů.
• Kdy k lékaři: uzlina > 2 cm nebo supraklavikulárně (nad klíční kostí), tvrdá, nepohyblivá, roste, trvá > 3-4 týdny, B‑symptomy (horečka > 38 °C, noční pocení, ztráta > 10 % hmotnosti za 6 měsíců).
• Co čekat: klinické vyšetření, krevní testy, ultrazvuk uzlin, rentgen/CT, a pokud je podezření, biopsii (ideálně vytnutí celé uzliny).
• V ČR jde o zvládnutelná onemocnění: ročně cca 2,500-3,000 NHL a 300-400 HL; léčba je standardizovaná podle doporučení České onkologické společnosti, ESMO a dalších.

Co to je a jak se projevuje: přehled příznaků, které dávají smysl

Lymfatický systém je „kanalizace a hlídací služba“ našeho těla. Udržuje rovnováhu tekutin a filtruje infekce. U lymfomu se bílé krvinky (lymfocyty) začnou nekontrolovaně množit. Mluvíme o dvou velkých skupinách: Hodgkinův lymfom (HL) a nehodgkinské lymfomy (NHL), které se dále dělí na agresivní a pomalu rostoucí (indolentní) typy.

Jak tělo „říká“, že se něco děje:

• Zvětšené uzliny bez bolesti: na krku, pod čelistí, v podpaží, ve tříslech. Působí gumově nebo pevně, někdy jsou navázané na podklad a málo pohyblivé.
• B‑symptomy: opakované horečky nad 38 °C bez jasné příčiny, silné noční pocení (promáčené pyžamo/povlečení), nechtěný úbytek hmotnosti > 10 % za 6 měsíců.
• Únava a slabost: nejde o “ospalé ráno”, ale o únavu, která se nelepší spánkem.
• Svědění kůže: může být plošné, bez vyrážky. U HL je to relativně časté.
• Kašel, dušnost, tlak na hrudi: pokud je uzlina/mase v mediastinu (mezi plícemi). Někdo si všimne horší tolerance kopečků do schodů.
• Plnost v břiše, rychlé nasycení: při zvětšené slezině nebo uzlinách v břiše.
• Bolest uzlin po alkoholu: raritní, ale docela specifické pro HL.

Důležité: lymfom není jediná “rakovina uzlin”. Uzliny se mohou zvětšit i při metastázách jiných nádorů (např. prsu, hlavy a krku, melanomu). Ty ale obvykle dávají jiné vodítko - předchozí nález nádoru nebo kožní změny. V tomhle článku se zaměřuju hlavně na lymfomy, protože tak lidé dotaz nejčastěji myslí.

Čísla jsou orientační. V praxi záleží na podtypu a rozsahu. Klinické postupy v ČR vycházejí z doporučení České onkologické společnosti ČLS JEP (poslední revize 2023-2024), evropských guideline ESMO (2024) a běžné praxe hematoonkologických center (např. MOÚ Brno). Incidenci v ČR pravidelně publikuje ÚZIS/Národní onkologický registr.

Jak odlišit „běžné“ zvětšené uzliny od varovných signálů

Uzlina je filtr. Když se poperete s infekcí, zduří a bolí. To je normální. Kdy zpozornět?

• Trvání: infekční uzlina se obvykle zmenšuje do 2-4 týdnů. Pokud trvá déle než 3-4 týdny bez zmenšování, zvažte vyšetření.
• Velikost: nad 2 cm je dobré řešit. Supraklavikulární uzlina (nad klíční kostí) je podezřelá i menší.
• Bolest: bolestivá uzlina většinou znamená zánět. Lymfom je často bez bolesti - ale pozor, výjimky existují.
• Konzistence a pohyblivost: tvrdá „kamenná“ a nepohyblivá uzlina je horší signál než měkká a pohyblivá.
• Poloha: krk, podpaží, třísla jsou časté. U dospělých je supraklavikulární oblast signál k rychlejší kontrole.
• Celkové příznaky: horečky bez jasné příčiny, noční pocení, ztráta hmotnosti, svědění, dlouhá únava.

Nezhoubné a časté příčiny zvětšených uzlin:

• Virové infekce: nachlazení, mononukleóza (EBV), chřipka, covid.
• Bakterie: angína, zánět zubu, kočičí škrábnutí (Bartonella), tuberkulóza.
• Očkování: pár dnů až týdnů po vakcíně se mohou zvětšit uzliny na straně vpichu (typicky v podpaží).
• Kožní podněty: holení podpaží, zánět vlasového váčku.
• Autoimunity: systémový lupus, revmatoidní artritida.

Jednoduchá domácí heuristika (ne diagnóza):

• Po infekci + bolestivá uzlina + zmenšuje se během 2-4 týdnů ⇒ pravděpodobně reaktivní.
• Uzliny bez bolesti + trvají > 3-4 týdny + přidávají se B‑symptomy ⇒ objednejte se k praktikovi.
• Rychlý růst uzliny (dny) + tlak/bolest + dušnost nebo potíže s polykáním ⇒ řešte dřív (akutní vyšetření).
• Supraklavikulární uzliny ⇒ nečekejte, konzultace co nejdřív.

Kdy a kam k lékaři: praktický postup krok za krokem

Pokud si říkáte „nejdu, ať ze mě nemají srandu“, zadržte. Lékaři jsou na uzliny zvyklí. Co čekat v české praxi v roce 2025:

1. Evidence doma: zapište si, kdy se uzlina objevila, jak roste (měřte šířku), jestli bolí, jaké máte další příznaky (horečka, pocení, váha). Klidně přidejte fotku s pravítkem.
2. Praktický lékař: vyšetří uzliny, krk, zuby, kůži a pátrá po infekci. Ověří, zda nejde o „reaktivní“ stav po nedávné nemoci nebo očkování.
3. Krevní testy: krevní obraz (anémie, leukocyty), CRP/ESR (zánět), jaterní testy, LDH (u lymfomu často vyšší), někdy virologie (EBV, HIV, toxoplazmóza).
4. Ultrazvuk uzlin: rychlé a bezbolestné vyšetření. Řekne víc o struktuře uzliny (hilus, tvar, prokrvení). Zkušený sonografista často odliší „reaktivní“ vs. podezřelý obraz, ale definitivní slovo má histologie.
5. Rentgen hrudníku / CT: pokud je podezření na postižení hrudníku nebo více oblastí. Později se při potvrzení často dělá PET/CT kvůli rozsahu.
6. Biopsie: zlatý standard je excizní biopsie (vyjmutí celé uzliny). Core‑needle (jehlová) má smysl někdy, ale u lymfomů může chybět materiál pro podtyp.
7. Diagnóza a staging: patolog pod mikroskopem určí typ lymfomu a další znaky (imunofenotyp). Lékař stanoví stadium podle Ann Arbor (I-IV) a přítomnost B‑symptomů.
8. Léčba: podle typu a stadia. U agresivních NHL se jde rychle do kombinace chemo‑imunoterapie (např. R‑CHOP). U HL běžně ABVD nebo modernější režimy. U indolentních lymfomů někdy „watch and wait“, jindy imunoterapie. O indikaci rozhoduje hematoonkolog.

Čekací doby a praxe v ČR: praktik vás obvykle posílá na ultrazvuk a krevní odběry hned. Pokud je nález podezřelý, dostanete žádanku na chirurgii (biopsie) nebo přímo do hematoonkologie. Při zhoršování dechu, výrazné bolesti nebo rychlém růstu uzlin nenechávejte věc běžet.

Co si vzít s sebou: seznam léků, krátkou časovou osu příznaků, teplotní záznamy, info o očkování, a pokud hubnete, záznam váhy po týdnech.

Příklady z praxe, mýty a časté pasti

Pár reálných scénářů, které pomáhají rozhodnout se bez zbytečného stresu:

• Po angíně zůstala citlivá uzlina pod čelistí. Po dvou týdnech se zmenšuje a už nebolí. Tohle je typický průběh reaktivní uzliny. Sledovat, neřešit.
• Nad klíční kostí se objevila malá, nebolestivá a tvrdá uzlina, která nemizí. To je důvod pro rychlou kontrolu, i když nemáte horečku.
• Noční pocení vs. přehřátá ložnice: promáčené pyžamo a povlečení, kdy musíte převléct, je jiná liga než „je mi teplo“ pod peřinou.
• Hubnutí „protože běhám a nejím sladké“ je fajn. V kontextu lymfomu mluvíme o nevysvětlitelných −10 % tělesné hmotnosti za 6 měsíců bez diet a změny režimu.
• Svědění kůže přes zimu často dělá suchý vzduch a horké sprchy. U HL je svědění bez vyrážky reálný příznak, ale vždy se díváme na celek: uzliny, teploty, krev.
• Bolest uzlin po alkoholu je rarita, ale když se opakovaně objeví po pár doušcích a máte i uzliny, stojí to za zmínku u doktora.

Moje zkušenost z Ostravy: po viróze mi zůstala malá „kulička“ na krku. Měřil jsem ji jednou týdně, zapisoval a koukal, jestli nelezou B‑symptomy. Po měsíci ultrazvuk, verdikt: reaktivní. Místo googlení do noci jsem si dal procházku s Maxem a spal líp. Neříkám tím „nechoďte k lékaři“, říkám „rozhodujte se podle signálů, ne podle strachu“.

Mýty, které brzdí správné rozhodnutí:

• „Když nebolí, není to nic.“ Opak může být pravda. Lymfom často nebolí.
• „Po očkování se nesmí uzlina zvětšit.“ Může, typicky na stejné straně, trvá to dny až pár týdnů.
• „Negativní krev = nemám lymfom.“ Krev pomáhá, ale diagnózu dělá histologie z uzliny.
• „Počkám, než zmizí samo.“ Čekání má smysl u reaktivních uzlin pár týdnů. Ne měsíce, když se nic nemění nebo se přidávají příznaky.

Mini‑FAQ, checklisty a další kroky

Často kladené otázky:

• Bolí lymfom? Většinou ne. Výjimkou je raritní bolest uzlin po alkoholu u HL nebo bolest při rychlém růstu.
• Může mít lymfom dítě? Ano, ale dětské uzliny se často zvětšují z infekcí. Pediatr zná „červené vlajky“ a pošle na vyšetření, když je to třeba.
• Jak velká uzlina už je problém? Většinou řešíme > 2 cm, ale záleží na místě. Nad klíční kostí je i menší důvodem k vyšetření.
• Za jak dlouho musím k lékaři? Při B‑symptomech nebo supraklavikulární uzlině co nejdřív. Jinak, pokud uzlina po infekci nepoleví do 3-4 týdnů, objednejte se.
• Lze lymfom poznat z ultrazvuku? Ultrazvuk hodně napoví, ale definitivní je až biopsie.
• Co když mám jen únavu? Únava je nespecifická. Hodnotíme ji v kontextu dalších příznaků a nálezů.

Checklist: kdy vyčkávat vs. kdy jednat

• Můžu vyčkávat a sledovat (2-4 týdny): uzlina vznikla po známé infekci, je citlivá/bolestivá, postupně se zmenšuje, nemám B‑symptomy.
• Objednávám se k praktikovi (do 1-2 týdnů): uzlina je > 2 cm, trvá > 3-4 týdny, je tvrdá a málo pohyblivá, je jich víc, návrat horeček, noční pocení, nevysvětlitelné hubnutí.
• Řeším urgentně: rychlý růst uzlin + dušnost/tlak na hrudi, potíže s polykáním, výrazná slabost, vysoké horečky bez reakce na léčbu, poruchy krve (krvácení, infekt po infektu).

Co si připravit na návštěvu lékaře:

• Seznam příznaků a jejich časová osa (od kdy, jak se mění).
• Měření teplot (kdy, kolik), noční pocení (jak často, jak silné).
• Váha po týdnech, pokud řešíte úbytek.
• Prodělané infekce, očkování v posledních 8 týdnech, cestování, kontakt se zvířaty (kočka).
• Užívané léky a doplňky (včetně bylin a steroidních mastí).

Praktické tipy a malé „taháky“:

• Pravidlo 3-4 týdnů: reaktivní uzliny většinou polevují do měsíce. Co přetrvává, zaslouží pozornost.
• 10 % za 6 měsíců: to je čára, kdy už úbytek hmotnosti bereme jako B‑symptom.
• Nezkoušejte „masírovat“ uzlinu do zmenšení. Můžete ji jen dráždit.
• Když jdete na ultrazvuk, uveďte očkování a nedávné infekce. Ušetří to dohady nad „reaktivní“ vs. „suspektní“.
• Neměňte léčbu sami podle internetu. Při podezření patříte do rukou hematoonkologa.

Odkud čerpám a na co se v ČR odkazují lékaři: klinická doporučení České onkologické společnosti ČLS JEP (lymfomy, aktualizace 2023-2024), evropské ESMO Clinical Practice Guidelines 2024, a praxe hematoonkologických center (např. Masarykův onkologický ústav). Data o výskytu: ÚZIS ČR / Národní onkologický registr (poslední vydání 2023). Tyto zdroje určují, kdy stačí sledování a kdy je na místě biopsie.

Poslední rada: nebojte se být „nudný pacient“, který přijde s poznámkami a klidně položí pět přímých otázek. Lékařům to usnadní práci a vám to zkrátí cestu k odpovědi. A když vás přepadne panika, zkuste krátkou procházku. Mně ji spolehlivě vyladí Max, vítěz rozptylovacích technik.